Vracíme přírodě její tvář Čistíme podzemní vody Myslíme na budoucnost Využíváme moderní technologie
English

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod Těžba a úprava uranu

Odštěpný závod Těžba a úprava uranu (TÚU) ve Stráži pod Ralskem provádí od roku 1993 a následně od roku 1996 hornickou činnost – likvidaci hlubinné a chemické těžby uranu (tj. podzemního loužení uranu prostřednictvím vrtů z povrchu). 

Zahlazování následků hlubinné a chemické těžby uranu na Českolipsku je tečkou za více než třicetiletým obdobím těžby uranu, která v této oblasti významně ovlivnila ráz krajiny výstavbou provozů a zařízení pro těžbu a úpravu uranové rudy, která ovlivnila podzemní vody a také ovlivnila zaměstnanost v regionu a tím i tisíce lidských osudů.

Počátky rozvoje těžby se datují k roku 1962, kdy bylo v oblasti působení dnešního odštěpného závodu TÚU ve Stráži pod Ralskem objeveno a v následných letech potvrzeno několik bohatých ložisek uranu. Počátky hlubinné těžby sahají do roku 1965, kdy bylo zahájeno (neúspěšně) hloubení první jámy. Počátky chemické těžby sahají do roku 1967, kdy byly realizovány první vyluhovací pokusy a vyrobeny první kilogramy uranového koncentrátu.

V sedmdesátých a počátkem osmdesátých let dvacátého století pak došlo k bouřlivému rozvoji hlubinné těžby. Původně byla plánována na třech dolech, ovšem probíhala pouze na dolech Hamr I (v letech 1972–1993) a Křižany I (v letech 1983–1990), jelikož výstavba dolu Hamr II-Lužice byla z důvodů poklesu ceny uranu na volných trzích, zpomalení výstavby jaderných elektráren a celkové ztrátovosti těžby uranu, ale také možného ohrožení bezpečnosti hlubinného dobývání průnikem loužicích roztoků ze sousedního Dolu chemické těžby, již v roce 1987 zastavena. Na dole Hamr I bylo za dobu provozu vytěženo celkem 9,6 milionů tun rudy s obsahem 10 680 tun uranu a na dole Křižany I bylo vytěženo 1,2 milionu tun rudy s obsahem 1 060 tun uranu. 

Bouřlivý rozvoj zaznamenala v té době i chemická těžba. Za dobu provozu chemické těžby ve Stráži pod Ralskem bylo do podzemí vtlačeno více než 4,6 milionů tun chemikálií, především pak kyseliny sírové, a bylo vytěženo celkem 15 862 tun uranu.

Od počátku hornické činnosti v oblasti Stráže pod Ralskem a Hamru na Jezeře bylo navíc pro technologické potřeby hlubinné i chemické těžby odvrtáno celkem 15 631 vrtů.

Radikální pokles ceny uranu na volných trzích koncem osmdesátých let dvacátého století, zpomalení výstavby jaderných elektráren, zastavení závodů ve zbrojení a změna společenského pohledu na těžbu uranu, zejména z pohledu ekologických škod, vedla k zastavení a následné likvidaci hlubinné i chemické těžby.

Nyní je podzemí dolů bezpečně zlikvidováno, povrchové objekty dolů, včetně technologií dekontaminace důlních vod, a z větší části i chemické úpravny, byly zbourány. Byly odtěženy kontaminované zeminy a prostory upraveny. Odkaliště je využíváno v rámci sanace chemické těžby uranu ve Stráži pod Ralskem.

V současné době je hlavní činností o. z. TÚU zahlazování následků chemické těžby uranu, které je bezesporu jednou z nejrozsáhlejších ekologických zátěží v ČR. Základem zahlazování následků chemické těžby je sanace horninového prostředí, likvidace neprovozovaných a nepotřebných vrtů a revitalizace ploch zasažených těžební aktivitou.

Pro účely sanace horninového prostředí je vybudován komplex unikátních sanačních technologií, které zajišťují odstranění kontaminantů z vyčerpaných roztoků. Rozsáhlé čerpání roztoků a provoz sanačních technologií garantuje, že nebude docházet k šíření kontaminace v podzemí ve směru přirozeného proudění podzemních vod mimo stávající plochu sanace. K řízení čerpání roztoků a optimalizaci postupu sanace jsou využívány matematické modely, které zpracovávají výsledky kompletního monitoringu. Během jediného roku je vyčerpáno více než 2,9 mil. m3 ze sanovaného horninového prostředí, více než 3,1 mil. m3 ostatních roztoků a technologických vod, z podzemí je vyvedeno více než 140 tis. tun kontaminantů a do vodoteče vypuštěno cca 1,0 mil. m3 důlních vod.

Komplexní revitalizace krajiny je pak završením obnovy oblasti zasažené těžbou uranu. Zahrnuje rekultivaci povrchu a vlastní revitalizaci vodních toků a děl. Jedná se o komplexní úpravu živých i neživých složek životního prostředí s cílem zapojit plochy, dotčené těžbou uranu v oblasti Stráže pod Ralskem, do okolní krajiny. Tím jsou vytvářeny předpoklady pro obnovu přírodě blízkých ekosystémů a také pro obnovu jejich mimoprodukčních (ekologicko-stabilizačních) i produkčních funkcí.

Rozsah rekultivovaných ploch se v podmínkách o. z. TÚU pohybuje v rozmezí jednotek až desítek hektarů. V podmínkách o. z. TÚU obvykle zahrnuje technickou a biologickou část.

Základem technické části jsou úpravy terénu. Při jejich plánování a provádění je kladen důraz na harmonické začlenění do okolní krajiny. Základem je modelování povrchu do tvarů typických pro okolní krajinu a úprava plynulé návaznosti na okolní terén.

Účelem biologické části revitalizace je vytvořit předpoklady pro vznik bohatě strukturovaných společenstev. Nezastupitelnou roli v tomto ohledu hraje tzv. ekologie obnovy, která v maximální možné míře využívá spontánní nebo částečně řízené sukcese vegetace k obnově člověkem narušených míst. Na základě více než dvacetileté zkušenosti se takový přístup jeví jako nejefektivnější z věcného i finančního hlediska.

Vlastní revitalizace vodních toků a děl představuje obnovu přirozeného vodního režimu krajiny. Kromě revitalizací drobných vodotečí jsou prováděna i další opatření k zadržení vody v krajině, resp. zpomalení povrchového odtoku. Cíleně jsou v revitalizovaných plochách vytvářeny drobné vodní tůně, mokřady nebo úprava odtokových tras formou průlehů s meandry a bez opevnění apod.

Pro veškeré činnosti jsou využity kvalitní lidské zdroje, tj. týmy vzdělaných odborníků a odborně způsobilých osob. O. z. TÚU Stráž pod Ralskem je v tomto ohledu na vysoké profesionální úrovni a má i ostatním organizacím, zabývajícím se touto problematikou, co nabídnout.


Aktuální informace pro veřejnost

1. Vnější havarijní plán 

2. Vyhodnocení programu monitorování radiační ochrany 

3. Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí 

4. Externí ceny tepla pro rok 2019

5. Externí ceny vody pro rok 2019

6. Havarijní plán tepelné soustavy Stráž pod Ralskem