Středisko Kohinoor, Mariánské Radčice

Důl Kohinoor

Důl Kohinoor II se nachází v Ústeckém kraji, severně od města Most u obce Mariánské Radčice. Těžební činnost spočívala v hlubinné exploataci hnědouhelného ložiska, kterou důl provozoval v dobývacím prostoru Lom II a rozkládá se na katastrálních územích: Mariánské Radčice, Lom u Mostu, Libkovice u Mostu, Konobrže, Růžodol, Dolní Litvínov a Louka u Litvínova.

Řádná těžba na Dole Kohinoor byla ukončena k 31. 8. 2002. Celkem bylo vytěženo 52 319 850 tun uhlí.

Od roku 2004 zajišťoval Palivový kombinát, s. p., zahlazování následků hornické činnosti po hlubinné těžbě dolu Kohinoor. Byla provedena biologická rekultivace s cílem většinu území navrátit zemědělskému využití, část ploch, nevhodná pro zemědělské využití, byla zalesněna. Z hlediska zahlazování následků hornické činnosti v lokalitě Kohinoor byly rekultivační práce již dokončeny.

V roce 2010 bylo zahájeno čerpání důlních vod na dole Kohinoor nově vybudovanou technologií. Je tak zajištěno trvalé odvodňování centrální části severočeské hnědouhelné pánve. Čerpané důlní vody jsou odváděny do retenční nádrže a z té jsou dále odváděny do Mračného potoka a řeky Bíliny.

V roce 2012 byla dokončena realizace pěstební péče o mladé lesní výsadby v rámci biologické rekultivace. V roce 2013 byly zahájeny průzkumné práce k zjištění stavu hlavních důlních děl (jam) ústících na povrch. Cílem je snížení rizika obecného ohrožení osob a omezení majetkové újmy v okolí těchto děl.

V roce 2013 byla zahájena projektová příprava Biotechnologického systému (BTS) k úpravě a čištění důlních vod. Po úpravě čištěním by měly být důlní vody v budoucnu vhodné i k doplnění odparu z volné hladiny jezera Most. BTS pracuje zatím ve zkušebním provozu a v roce 2021 získala Zvláštní cenu hejtmana Ústeckého kraje v soutěži Stavba Ústeckého kraje.

Rekultivace prováděné na území po hlubinné těžbě dolu Kohinoor byly po dokončení předány k zemědělskému využití. Samotné jezero a zalesněné okolní svahy nejen krášlí krajinu, ale staly se také významným evropským zimovištěm ptáků.

Lom Most

Lokalita lomu Most se nachází v centrální části severočeské hnědouhelné pánve severně od města Most. Těžba hnědého uhlí zde začala na přelomu 19. a 20. století. V roce 1900 došlo k založení hlavního dolu Richard. V roce 1924 se změnil na povrchový lom. Po znárodnění v roce 1952 byl přejmenován na lom Ležáky I. Obdobný osud měl ve stejném roce založený důl Evžen. Hlubinný důl se později přeměnil na lom, který byl v roce 1952 nazván Ležáky II a spojen s lomem Ležáky I.

V roce 1971 byla zahájena těžba v uhelném pilíři samotného města Most, jejíž podmínkou byla postupná likvidace historické části města, schválená roku 1964. Vznikl tak lom Most. Největší rozšíření povrchové těžby v oblasti umožnilo otevření lomu Most a jeho spojení se zahlubujícími se lomy Ležáky. Stejně jako historický Most musely těžbě ustoupit i obce Pařidla, Konobrže, Kopisty a Střimice.

Od roku 1995 se těžba postupně utlumovala a těžba uhlí byla definitivně ukončena k 31. 8. 1999. První rekultivační práce odstartovaly již v 70. letech 20. století a pokračují dodnes.

Palivový kombinát Ústí, státní podnik, zajišťuje od roku 2004 zahlazení následků hornické činnosti po povrchové těžbě na lokalitě lomu Most-Ležáky. Obzvláště významná je realizace rozsáhlé hydrické rekultivace – zatopení zbytkové jámy lomu Most-Ležáky, která byla provedena v rámci revitalizace území dotčeného těžební činností a výrazně zlepšila ráz krajiny severně od města Most. Převažují zatravněné plochy, jež doplňuje rozptýlená funkční zeleň a běžné lesnické rekultivace.

Dne 24. 10. 2008 bylo slavnostně zahájeno napouštění jezera Most. Dále byly realizovány úpravy obvodové komunikace a opevnění břehové linie jezera.

V roce 2013 byla zahájena rekultivace území po bývalém kamenolomu Kočičí vrch, který představoval poslední doposud nepředané plochy do procesu biologické rekultivace v rámci lokality lomu Most-Ležáky.

V květnu 2014 bylo zahájeno dopouštění jezera Most na kótu konečné hladiny stálého nadržení 199 m n. m., které bylo dokončeno v září 2014.

V druhé polovině roku 2015 byly ukončeny sanační práce v severovýchodní části lokality. Z důvodu zabezpečení odtoku povrchových i podpovrchových vod a stabilizace svahů byla na severních svazích jezera vybudována soustava svodných a sběrných drénů, která byla v roce 2016 ještě dál rozšířena až do oblasti severovýchodních svahů. Ve stejném roce byla zahájena pěstební péče o založené porosty.

Vodní dílo jezero Most patří svým rozsahem k největším hydrickým rekultivacím v České republice. Má při kótě provozní hladiny 199 m n. m, rozlohu vodní plochy 309,4 ha, maximální hloubku 71,1 m, objem vody 70,5 mil. m³ a obvod břehové linie je 9 380 m.

Území okolí jezera Most je využíváno především pro rekreační využití, které nebude samo o sobě omezeno pouze na plochy pláží s možností koupání a provozování vodních sportů, ale počítá se s vybudováním různých sportovních areálů, cyklostezek, naučných stezek, přírodních sportovišť atd. Postupně jsou budována parkoviště, stravovací zařízení a další služby.