Tyto stránky použivájí cookies

Náše stránky používají technické a analytické cookies. Toto vše potřebujeme pro správnou funkci stránek a pro vyhodnocení, jak jsou naše stránky používány. Pro více informací a nastavení navštivte Informace o cookies.

Nastavení
Vracíme přírodě její tvář Čistíme podzemní vody Myslíme na budoucnost Využíváme moderní technologie
English

Středisko Kladenské doly, Kladno-Libušín

Žádosti o báňské posouzení a zatřídění staveniště

Středisko Kladenské doly zajišťuje zejména realizaci procesu zahlazování následků hornické činnosti. Provádí hornickou činnost v rozsahu oprávnění příslušných obvodních báňských úřadů. Zajišťuje a organizuje práce související se stoupající hladinou důlních vod v kladenském revíru a související s problematikou zatopených lomů Boží Požehnání na Sokolovsku.

Dlouhodobě realizuje rozsáhlá periodická nivelační měření na poddolovaném území, a to v hranicích katastrálních území Libušín, Vinařice, Kačice a Srby. Hustá síť nivelačních bodů, rozmístěných zpravidla na stavebních objektech v obcích, umožňuje vyhodnocovat dobývání na povrch v celé ploše zájmového území. Výsledky nivelačních měření jsou jedním z nezbytných podkladů pro ochranu staveb před negativními účinky poddolování. V rámci monitoringu zlikvidovaných hlavních a opuštěných důlních děl jsou rovněž prováděny periodické měřické kontroly případných pohybů terénu v hranicích bezpečnostních pásem těchto důlních děl a v jejich bezprostředním okolí.

V souvislosti se zatápěním vyrubaných prostor v kladenském revíru po ukončení těžební činnosti a ukončení čerpání důlních vod zajišťuje středisko Kladenské doly v předstihu vyhledání a následné zabezpečení opuštěných hlavních důlních děl. Stoupající hladina důlních vod může dodatečně ovlivnit zásypový materiál v těchto důlních dílech a vlivem této skutečnosti by mohlo dojít ke ztrátě stability a ujetí zásypu.



Problematika nastoupaných důlních vod v bývalých lomech Boží Požehnání v Kynšperku nad Ohří je řešena také na odloučeném pracovišti v Sokolově, které patří pod středisko Kladenské doly. Jsou zde realizována opatření pro stabilní udržování hladiny v zatopených lomech. Postupně je zde také řešeno odstranění škod na nemovitostech způsobených stoupáním hladiny důlních vod. Provádí se zde monitoring podzemní vody ve vrtech drážního pilíře, který je umístěn mezi zatopenými lomy a úrovně hladin v lomech.

Kladensko-slánsko-rakovnický kamenouhelný revír se rozkládá ve středních Čechách. Pánev není jednotným útvarem, ale člení se na celou řadu depresí, větších či menších pánviček, které se od sebe značně liší. V období dlouhé historie dobývání v Kladensko-slánsko-rakovnickém revíru bylo ložisko otevřeno více než 1 200 úvodními důlními díly a jen v centrální části bylo vyhloubeno víc než 140 úvodních důlních děl. Celková těžba z období let 1771 až 2002 přesahuje více než 260 mil. tun uhlí. Pod zemí však stále zůstává několik dalších miliónů tun uhlí, jedná se o zbytkové zásoby, které nelze v současnosti dostupnými technickými prostředky hospodárně otevřít a vytěžit. Dne 28. února 2002 byla ukončena těžba na dole Tuchlovice. V celé historii dolu bylo vytěženo 34 mil. tun černého uhlí. Dne 29. června 2002 byl vyvezen poslední vůz uhlí z dolu Schoeller v Libušíně. Tímto dnem byla ukončena těžba černého uhlí v celém revíru.



V rámci monitoringu důlních vod v kladenském revíru jsou prováděna pravidelná měření úrovně hladiny důlních vod včetně odběrů vzorků vody a laboratorních rozborů, na jámách Nejedlý I a Jaroslav, a soustavy monitorovacích vrtů řady monitorovací vrt důlní dílo (MVDD). Vzhledem k tektonickému rozčlenění uhelného ložiska kladenského revíru je důležité postupně zahustit síť pozorovacích vrtů v jednotlivých tektonických krách z důvodu získání potřebných podkladů pro zpracování matematického modelu k upřesnění nastoupávání důlních vod v kladenském revíru, jejich chemismu a upřesnění místa případného přetoku důlních vod na povrch.



K 1. lednu 2004 dochází k převodu majetku, práv a závazků střediska Kladenské doly zpět na ČR s právem hospodaření státnímu podniku Palivový kombinát Ústí. Ve stejném roce byly zahájeny sanační práce na hlušinovém odvalu bývalého dolu Tuchlovice. Vlastní práce na technické rekultivaci zahrnovaly přetvarování tělesa odvalu, při kterém se odkopalo a přemístilo 1 294 004 mhlušin. Rekultivace byla ukončena v roce 2014. V tělese odvalu byly ponechány tři monitorovací vrty, v současné době se měří teploty uvnitř odvalu v rozmezí 13–50 °C oproti 20–90 °C před zatěsněním. Vybudováním umělých tůněk, použitím odvalového materiálu na povrchové vrstvy některých partií odvalu a dalšími opatřeními v průběhu stavby se dosáhlo i toho, že se na tuto lokalitu vrátily zákonem chráněné druhy živočichů a cenné druhy rostlin. Projekt byl unikátní úzkou spoluprací s odborníky v oblasti ochrany přírody, kteří se od počátku podíleli na realizaci projektové dokumentace a zajišťovali odborný dohled v rámci vlastní stavby.

V počátku hloubení dolu Schoeller byl založen odval Jiří, kde bylo ukládání těžebních odpadů ukončeno v roce 1964, po tomto datu byly hlušiny z dolu převážně ukládány na odval V Němcích. Až do roku 2009 sloužil odval částečně i jako zdroj druhotné suroviny pro výrobu tvárnic „suchého zdění“, částečně byl materiál z odvalu použit pro sanační práce na odvalu V Němcích vynucené naléhavou potřebou odstranění jeho havarijního stavu. Rekultivace odvalu byla zahájena v roce 2009 a dokončena v roce 2011. V letech 2012 až 2013 byla realizována protierozní opatření na odvalu Jiří. Součástí rekultivace bylo rovněž vybudování systému odvodňovacích příkopů pro soustředěný odvod povrchových vod do přírodní terénní deprese mimo lokalitu.

Svahy tělesa odvalu Jiří jsou stabilní, bez projevů případných svahových pohybů či erozní činnosti srážkové vody.

Na odvale V Němcích je dlouhodobě měsíčně prováděn termický a plynový monitoring, který zajišťuje ZBZS Libušín. Kromě teplotního a plynového monitoringu ve vrtech zajišťují pověření zaměstnanci střediska Kladenské doly pravidelnou kontrolní činnost zaměřenou na celkový stav odvalu a jeho zabezpečení proti vstupu nepovolaných osob.


Žádosti o báňské posouzení a zatřídění staveniště

Kontaktní osoba: Simona Juříková / jurikovas@diamo.cz / +420 312 814 294

Žádám o provedení báňského posouzení a pokud se objekt/pozemek nachází na území ovlivněném těžbou (poddolovaném území), závazně objednávám, zpracování zatřídění staveniště ve smyslu ČSN 73 00 39, „Navrhování objektů na poddolovaném území“.

Posouzení vyzvednu (vyberte variantu)




Po odeslání obdržíte zprávu do e-mailu.