Středisko Hodonín

Středisko Hodonín je zařazeno pod odštěpný závod PKÚ státního podniku DIAMO. Od roku 2008 sídlí ve městě Hodonín, ale jeho činnost zasahuje území téměř celé Moravy. Především kontroluje stav všech evidovaných a nedostatečně zlikvidovaných sond. V území chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) kvartéru řeky Moravy je evidováno celkem 901 takových starých ekologických zátěží.

Vzhledem k velikosti území musely být projekty rozděleny na několik částí, tzv. sektorů. Jedná se např. o chráněnou oblast Natura 2000, okolí Moravské Nové Vsi nebo rozsáhlý pozemek Nesyt u Hodonína. Těžba zde v minulosti probíhala pomocí ropoplynových sond, které ale zůstaly nedostatečně zlikvidované a je tedy nutné zabránit možné kontaminaci tohoto území, které je záplavovým územím řek Moravy a Kyjovky.

V počátcích těžby ropy byly používány metody pomocí ražení důlních děl z povrchu či mělkých vrtaných sond. Byly uplatňovány eruptivní způsoby a lžícování bez hermetického uzavření zhlaví těžební sondy. Ropa byla vedena kanálky vykopanými přímo v terénu do sběrných nádrží a odtud převážena na vozech. Docházelo tak k dlouhodobému masivnímu znečišťování zemin a podzemních vod ropou.

Tato znečištění pocházejí převážně z období let 1925–1965. Hloubka sond se pohybuje v rozmezí od 115 m do 2 225 m. Část sond je zcela nezajištěna (bez uzávěru). Všeobecně je u takovýchto historických sond problém již s dokumentací, v mnoha případech dokumentace zcela chybí nebo je nekompletní. Od roku 1998, a to zejména po povodních v roce 1997, byly zahájeny práce na postupné sanaci starých sond a reliktů po průzkumu a těžbě ropy. V roce 1997 byl rozsah záplav tak obrovský, že došlo k protržení spojovacího kanálu mezi ramenem řeky Moravy a řekou Kyjovkou. Následně bylo zaplaveno území od Hodonína až po soutok řek Moravy a Dyje. V oblasti Hodonín-Nesyt se na hladině vytvořila obrovská ropná skvrna vytvořená ropou unikající nejen ze sond, ale i ze zeminy nasycené ropnými látkami.

V současné době dochází v rámci sanačního zásahu nejdříve k provedení opakované likvidace sondy, jejímž cílem je prokazatelně uzavřít všechny dříve otevřené těžené i netěžené obzory tak, aby v žádném případě nemohlo dojít k migraci médií z těchto vrstev podél pažnicových kolon k povrchu. Pouze takto je možno odstranit riziko důsledku již existující nebo v budoucnosti vzniklé havárie spojené s úniky látek škodlivých vodám do horninového prostředí, podzemních a následně i povrchových vod. Mimoto mohou některé sondy představovat potenciální riziko přímého ohrožení zdraví a majetku v případě nekontrolovatelných tlakových projevů zejména v blízkosti obydlených prostorů nebo lidmi často využívaných území. Po uzavření sondy následuje odtěžení nadlimitně znečištěných zemin a odčerpání nadlimitně znečištěné podzemní vody.

Těžba kontaminovaných zemin okolo starých sond se řídí jednotlivými realizačními projekty sanačních prací, které jsou vypracovány na základě výsledků laboratorních analýz vzorků zemin a vod. Po vytyčení hranic sanačních výkopů je provedena skrývka ornice do hloubky cca 0,3 m pod povrch terénu. Při této fázi zemních prací je přítomen pracovník archeologického ústavu, který kontroluje, zda se při zemních pracích neobjeví indicie výskytu archeologických objevů. Dále následuje projektem daná skrývka nekontaminovaných zemin. Skrytá ornice i podorniční vrstvy jsou deponovány na samostatných mezideponiích v místě a později jsou využity k zpětnému zásypu výkopů. Poté probíhá odtěžba kontaminovaných zemin, při které je přítomen geologický dozor, a jejich odvoz na biodegradační plochu. Úroveň znečištění je dokladována analytickými rozbory směsných vzorků zemin. Zpětný zásyp je realizován teprve po prokázání, že zbytková koncentrace polutantu v okolních zeminách je podlimitní.

Souběžně s odtěžbou zemin probíhá stavební čerpání vody, kontaminované ropnou fází, spojené se sběrem volné fáze ropných uhlovodíků na hladině. Kontaminovaná podzemní voda je odvážena v cisternách na dekontaminační stanici. Ropné látky jsou průchodem sanační stanicí z vody odseparovány a přečištěná voda je následně vypouštěna do vodoteče. Po zpětném zásypu sanačních výkopů je na místo opět rozprostřena podorniční vrstva a ornice z mezideponie a je provedena rekultivace pozemku.

Tímto postupem bude v budoucnu definitivně vyřešena problematika odstraňování ekologických zátěží po těžbě ropy v odpovědnosti státu na území jižní Moravy, která je nedílnou součástí komplexního řešení procesu zahlazování následků hornické činnosti po těžbě vyhrazených nerostů.

Průběžně jsou řešeny jednotlivé akce vycházející z požadavků schválených Ministerstvem průmyslu a obchodu v rámci nápravy škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních ložisek i ložisek nevyhrazených nerostů – z prostředků ekologické dotace Ministerstva průmyslu a obchodu.