Středisko Chabařovice

Před 2. světovou válkou těžilo v ústecko-teplické oblasti asi 10 hnědouhelných dolů. Těžilo se převážně formou hlubinného dobývání. Po částečném útlumu hlubinného dobývání v 60. letech minulého století se začalo díky výhodným geologickým podmínkám prosazovat povrchové dobývání hnědého uhlí.

Území bývalého lomu Chabařovice se nachází v nejvýchodnější části severočeské hnědouhelné pánve v těsné blízkosti města Ústí nad Labem, Chabařovice a Trmice. Těžební činnost lomu začala v roce 1977. Za celé období báňské činnosti lomu Chabařovice bylo vytěženo 61 miliónů tun uhlí a odtěženo 262 miliónů m³ zemin. Chabařovické uhlí bylo pro své chemické a fyzikální vlastnosti vyhledávaným palivem zejména v době zhoršených rozptylových podmínek v ovzduší. Uhlí mělo nejnižší obsah síry v České republice, proto nejlépe vyhovovalo podmínkám pro minimalizování zátěží životního prostředí v době inverzních stavů.

V roce 1991 bylo Usnesením vlády ČR rozhodnuto o zastavení lomu Chabařovice. Samotný útlum byl zahájen o tři roky později. Při postupném omezování těžby uhlí a skrývky nastala otázka způsobu likvidace zbytkové jámy. Nabízely se dvě varianty: mokrá a suchá. Na základě jednání Sdružení pro revitalizaci území byla odsouhlasena mokrá varianta, která s sebou přinesla možnost vybudování chybějící rekreační oblasti pro obyvatele Ústí nad Labem a okolních obcí v území zdevastovaném dlouhodobou hornickou činností. V dubnu 1997 skončila veškerá těžba, zpracování a odbyt uhlí.

Vybudování vodní nádrže a samotné jezero představuje hydrickou rekultivaci, tzn. napuštění vodou. Zatápění zbytkové jámy bylo zahájeno v létě roku 2001 a trvalo 9 let. V roce 2010 dosáhlo konečného stavu provozní hladiny na kótu 145,7 m n. m. Při této výšce hladiny byl objem vody v jezeře 35,601 mil. m³ a rozloha 252,2 ha. Podle generelu rekultivací tvoří celkové rozpracované rekultivační akce 871,5 ha, z toho 52 ha zemědělské rekultivace, 329 ha lesnické rekultivace, 281 ha hydrické rekultivace a 210 ha ostatní rekultivace. Území lomu Chabařovice spadá do povodí řeky Bíliny. Nadbytečné vody z jezera byly svedeny propojovacím zatrubněním do otevřeného příkopu, který je zaústěn do řeky Bíliny. Z důvodu ochrany lomu Chabařovice před přítoky povrchových vod ze západu byly zřízeny dvě nádrže – Modlany a Kateřina.

Dne 30. 5. 2015 se uskutečnilo slavnostní otevření jezera Milada pro veřejnost.

V okolí jezera byla zprovozněna cyklotrasa, která vede rekultivovaným územím a navazuje na cyklotrasu propojující hřeben východních Krušných hor s Milešovským středohořím. Z města Chabařovice vede k jezeru Milada naučná stezka, podél níž informační tabule seznamují návštěvníky s historií přilehlého území, hlubinného dobývání uhlí, způsobem provádění rekultivací a informují o místní fauně a flóře. Kvalita vody je pravidelně sledována odebíráním vzorků a zachovávána mimo jiné tzv. řízenou rybí obsádkou. V rámci bioregulační ochrany ve spolupráci s hydrobiology byly totiž do jezera vysazeny druhy dravých ryb: bolen, štika a sumec. Je zde přísně zakázán rybolov.

V místech původního Chabařovického lomu vznikla rozlehlá rekreační zóna s jezerem. Zrekultivované území slouží k všestrannému využití – pro rekreaci, odpočinek, turistiku, sport a další aktivity. V letní sezóně je možné se na plážích občerstvit nebo si zapůjčit sportovní vybavení. Po celý rok zde probíhají velké sportovní závody a okolí jezera je oblíbené i pro individuální sporty. Výhodné povětrnostní podmínky využívají kiteři či windsurfeři. Kolem celého jezera vede okruh vhodný pro bruslaře a v zimních měsících je možné využít běžkařské stopy. V současné době pokračují práce na vybudování inženýrských sítí a zázemí pro přístav.

Pro kvalitní rozvoj celého území jezera Milada proběhla v letech 2020–2021 mezinárodní Krajinářsko-urbanisticko-architektonická soutěž, ze které vzešlo řešení budoucího rozvoje této rozsáhlé krajiny. První architektonické prvky (např. odpočívadla s naučnými tabulemi a grily) by měly být realizovány do roku 2024. Socializace a zapojení celé lokality do širších okolních vztahů je klíčovým parametrem pro budoucí život celé oblasti. Podrobnější informace lze nalézt na www.vizemilada.cz