Tyto stránky použivájí cookies

Náše stránky používají technické a analytické cookies. Toto vše potřebujeme pro správnou funkci stránek a pro vyhodnocení, jak jsou naše stránky používány. Pro více informací a nastavení navštivte Informace o cookies.

Nastavení
Vracíme přírodě její tvář Čistíme podzemní vody Myslíme na budoucnost Využíváme moderní technologie
English

Středisko Východočeské uhelné doly, Trutnov

Středisko VUD (Východočeské uhelné doly) Trutnov je zařazeno pod odštěpný závod PKÚ státního podniku DIAMO. Kromě zaměstnanců pracujících v sídle VUD jsou další zaměstnanci na pracovišti čističky důlních vod a na Závodní báňské stanici Odolov, která je nedílnou součástí střediska.

Jako nástupnická organizace předchozích kamenouhelných těžařů ve východočeském regionu zajišťuje práce v oblasti zahlazování následků hornické činnosti v bývalých revírech VUD. Především se jedná o kontrolu a postupnou likvidaci nezajištěných hlavních důlních děl ústících na povrch v okresech Trutnov a Náchod, jakož i péči (čištění a monitoring) vytékajících důlních vod. Kontrolu a sanační práce převážně zajišťují pracovníci Závodní báňské záchranné služby v Odolově. Pokračují některé prodeje a převody pozemků a staveb v 10 katastrálních územích v okrese Trutnov.

Celé území působnosti bývalých VUD se dělí na Svatoňovický, Radvanický a Žacléřský revír. V revíru jsou písemně doložené objevy uhlí z přelomu 16. a 17. století, přičemž jen na Svatoňovicku bylo vytěženo téměř 22,3 mil. tun uhlí. Těžba v Radvanickém revíru je mladšího data s počátkem těžby kolem roku 1840. Za celé období těžby bylo vytěženo 13 mil. tun černého energetického uhlí.

V Žacléřském revíru se objevují první významní těžaři počátkem 19. století. Za více než 400 let těžby bylo v žacléřském revíru vytěženo téměř 27 mil. tun černého energetického uhlí. Základní dobývací metodou ve všech revírech bylo směrné stěnování na řízený zával.



Největší a technicky i finančně nejnáročnější akcí při zahlazování následků hornické činnosti v oblastech spravovaných VUD byla sanace a rekultivace hořícího odvalu Dolu Kateřina v Radvanicích. Práce probíhaly v letech 1995–2006, jednalo se o uhašení hořícího odvalu postupným rozebíráním a ukládáním do systému těsných kazet, protierozní zajištění a biologickou rekultivaci s následnou údržbou včetně čištění použitých důlních vod na hašení a sanaci. Zrekultivovaný odval byl v roce 2020 předán obci Radvanice, která ho dle svého územního plánu využije pro podporu turistického ruchu a rozšíření nabídky sportovních a rekreačních aktivit v místě.

Poměrně rozsáhlou agendu představuje dořešení vodního hospodářství v jednotlivých lokalitách. Po skončení sanace hořícího odvalu na Dole Kateřina I byl provoz čistírny důlních vod zastaven a důlní voda samovolně vytéká do recipientu. V jednom z největších dolů v regionu s názvem Zdeněk Nejedlý bylo v roce 1991 přerušeno čerpání důlních vod. Po zatopení podzemí dolu a nastoupání vody došlo v roce 1995 k samovolnému přetoku vod odvodňovací štolou do povrchové vodoteče. Okrově zbarvená, železitá voda s extrémním chemickým složením odtékala z odkaliště dál do povodí. Pro eliminaci tohoto jevu byla vybudována úpravna v blízkosti dědičné štoly Ida, úprava vytékajících důlních vod včetně pravidelného pročišťování průtočného profilu štoly báňskými záchranáři probíhá na středisku VUD dodnes.

V rámci střediska existuje ještě řada nedokončených sanací opuštěných areálů, popřípadě likvidací zbytkových objektů, které souvisí s ukončením hornické činnosti ve východočeském regionu. Dále je také nutno za pomoci ZBZS Odolov zabezpečovat kontrolu a zajištění štoly Ida, řešit i nově vznikající obvyklé problémy spojené s bývalou hornickou činností (nové propady, výrony důlních vod, kontroly odvalů apod.).