Lokalizace: Moravskoslezský kraj, okres Karviná
Stručná historie
Na lokalitě bylo dobýváno černé uhlí pomocí kutacích šachtic již v roce 1835. Hloubení těžní a větrní jámy bylo zahájeno v roce 1871 a postupně byly prohlubovány až na konečnou hloubku výdušné jámy 805 m. Těžba započala koncem 19. století a skončila v roce 1997. Lokalita Žofie zahrnuje pouze areál Žofie. Areál byl při zahájení útlumu v roce 1994 součástí bývalého Dolu Fučík v dobývacím prostoru Poruba. Údaje o dobývacím prostoru, těžbě a důlních dílech jsou uvedeny pod lokalitou Fučík.
Druh činnosti
Hlubinná těžba černého uhlí metodou dobývání směrným stěnováním na řízený zával bez zakládání vydobytých prostor u ležmého a šikmého uložení uhelných slojí a metodou směrného stěnování se zakládáním vydobytých prostor sypanou základkou u strmého uložení uhelných slojí
Současný stav
Na lokalitě zůstala těžní jáma č. 5/1 a výdušná jáma č. 5/4, které slouží k čerpání důlních vod z petřvaldské dílčí pánve. Po ukončení čerpání důlních vod (předpoklad rok 2030) budou obě jámy zlikvidovány a dokončena technická likvidace nepotřebných objektů v areálu.
Environmentální problém a jeho řešení
Poddolování
Negativní ovlivnění horninového prostředí, změněný hydrogeologický režim a vznik poklesových kotlin v závislosti na úložných poměrech slojí a použité dobývací metodě; odstraňování projevů je řešeno sanačním opatřením v souladu
s platnými báňskými předpisy.
Důlní vody
Neutrální až mírně alkalické vody natrium – chloridového typu se zvýšeným obsahem radionuklidů, dominantně původem z pokryvu karbonských hornin (baden) a kvaterních zvodní; výpusť do Petřvaldské stružky
Důlní plyny Nebezpečí volného výstupu důlních plynů se zvýšeným obsahem metanu; provozován systém aktivní ochrany před výstupem důlních plynů (degazační stanice) a systém pasivní ochrany (zařízení pro sledování a odvádění důlních plynů).
|