Lokalizace: Plzeňský kraj, okres Tachov
Stručná historie
Stříbrský rudní obvod se dělí na revír kladrubský, jírenský, Všech svatých, sv. Petra a centrální s Dlouhou žílou a žílou Bohaté požehnání. Těžba zde započala již ve 12. století. Stříbro, stříbronosný galenit a sfalerit byly v minulosti dobývány na cca 60 rudních žilách.
Po roce 1945 proveden nový průzkum a těžba obnovena na Dlouhé žíle v letech 1957 až 1974. Ložisko bylo otevřeno 3 jámami a Dlouhá žíla (mocnost až 6 m) rozfárána v celé směrné délce 2,5 km na 8 horizontech. Nedotěžené zásoby polymetalických rud byly odepsány vyloučením z bilance výhradních ložisek ČR. Dobývací prostor Stříbro I – Milíkov a Stříbro zrušen v roce 1992.
Druh činnosti
- Hlubinná těžba polymetalických rud
- Rudnina z novodobé těžby odvážena na flotogravitační úpravnu na Březové Hory v Příbrami.
Současný stav
Důlní díla zlikvidována, povrch rekultivován. Revír je zatopen a odvodňován štolovým patrem.
Environmentální problém a jeho řešení
Poddolování
Přímé a nepřímé negativní projevy (poklesové kotliny, propady) na povrch v důsledku značného rozsahu zejména historických důlních děl (štoly, komíny, dobývky) v přípovrchové části ložiska; klesání terénu v nejdotčenější oblasti Dlouhé žíly a žíly Bohaté požehnání je pravidelně monitorováno, stejně jako 11 jam, 9 komínů a 26 štol.
Důlní vody
Důlní vody z revíru jsou odváděny štolami Prokop, Dlouhý tah, Michael, Dědičná a Milíkov do řeky Mže. Průměrné odtoky z jednotlivých štol se pohybují mezi 0,8 až 3,7 l za sekundu.
|