Kutná Hora

Tisk
Lokalita Kutná Hora na mapě

Lokalizace: Středočeský kraj, okres Kutná Hora

Stručná historie

Hlubinné dolování stříbra zde započalo ve 13. století s největším rozvojem ve století 14. (ročně až 14,56 t Ag) a pokračovalo až do 19. století. Historická těžba měla značný prostorový rozsah s centrem jižně od Kutné Hory. Žilná pásma obsahující Ag rudy, Ag galenit, Cu rudy a sfalerit byla ve středověku otevřena desítkami šachet a štol. Nejvýznamnějším bylo středočeské pásmo s několika žílami převážně s kyzovým zrudněním.

Novodobá těžba obnovena po roce 1945 a ukončena v roce 1991. Hlavní těžní a vtažná byla jáma Turkaňk, výdušná jáma Pánská, úvodní štola 14 Pomocníků a štola Skalecká. V období 1958 až 1991 bylo vytěženo celkem 2 230,7 kt rudy s kovnatostí 2,0 % Zn (44 624,98 t Zn). Na ložisku evidovány nebilanční zásoby polymetalické rudy ve výši 861 kt. Dobývací prostor Kutná Hora nebyl zrušen.

Druh činnosti

Hlubinná těžba polymetalických rud v několika žilných pásmech s dobývací metodou na skládku a dobývání otevřenou komorou z mezipater.

Současný stav

Důl byl zlikvidován, podzemí zatopeno a povrch částečně rekultivován. Pokračuje odstraňování nepotřebných objektů a sanace areálu. Důlní voda se čerpá vrty u jámy Turkaňk na povrch, kde je v areálu provozována čistírna důlních vod. 

Environmentální problém a jeho řešení

Poddolování

Přímé a nepřímé negativní projevy na povrch (spojité i nespojité přetvoření terénu, poklesové kotliny, propady) v důsledku množství nepodchycených historických báňských prací, vertikálních důlních děl a dobývek blízko povrchu; v dolovém poli jámy Turkaňk je cca 1,9 mil. m3 volných prostor.

Důlní vody

Vysoce kontaminované a kyselé  důlní vody jsou čerpány na čistírnu důlních vod, po vyčištění následně vypouštěny do toku Šífovka. Průsakové vody ze Skalecké štoly jsou vyvedeny rovněž do toku Šífovka, ze štoly 14. Pomocníků potom do toku Beránka.