Kutná Hora

Lokalizace: Středočeský kraj, okres Kutná Hora

Stručná historie

Hlubinné dolování stříbra zde započalo ve 13. století s největším rozvojem ve století 14. (ročně až 14,56 t Ag) a pokračovalo až do 19. století. Historická těžba měla značný prostorový rozsah s centrem jižně od Kutné Hory. Žilná pásma obsahující Ag rudy, Ag galenit, Cu rudy a sfalerit byla ve středověku otevřena desítkami šachet a štol. Nejvýznamnějším bylo středočeské pásmo s několika žílami převážně s kyzovým zrudněním.

Novodobá těžba obnovena po roce 1945 a ukončena v roce 1991. Hlavní těžní a vtažná byla jáma Turkaňk, výdušná jáma Pánská, úvodní štola 14 Pomocníků a štola Skalecká. V období 1958 až 1991 bylo vytěženo celkem 2 230,7 kt rudy s kovnatostí 2,0 % Zn (44 624,98 t Zn). Na ložisku evidovány nebilanční zásoby polymetalické rudy ve výši 861 kt. Dobývací prostor Kutná Hora nebyl zrušen.

Druh činnosti

Hlubinná těžba polymetalických rud v několika žilných pásmech s dobývací metodou na skládku a dobývání otevřenou komorou z mezipater

Současný stav

Důl byl zlikvidován, podzemí zatopeno a povrch částečně rekultivován. Pokračuje odstraňování nepotřebných objektů a sanace areálu. Důlní voda se čerpá vrty u jámy Turkaňk na povrch, kde je v areálu bývalé těžní jámy provozována rekonstruovaná čistírna důlních vod. Historická odvodňovací štola 14 pomocníků byla zprůchodněna a vyčištěna od nánosů železitých kalů.

Environmentální problém a jeho řešení

Poddolování

Přímé a nepřímé negativní projevy na povrch (spojité i nespojité přetvoření terénu, poklesové kotliny, propady) v důsledku množství nepodchycených historických báňských prací, vertikálních důlních děl a dobývek blízko povrchu; v dolovém poli jámy Turkaňk je cca 1,9 mil. m³ volných prostor.

Důlní vody

Vysoce kontaminované a kyselé. Důlní vody jsou čerpány na čistírnu důlních vod s výpustí do toku Šífovka. Průsakové vody jsou odváděny štolou 14 Pomocníků do toku Beránka.