Horní Slavkov

Tisk
Lokalita Horní Slavkov na mapě

Lokalizace: Karlovarský kraj, okres Sokolov

Stručná historie

Počátky těžby cínu u Horního Slavkova a Krásna sahají do 15. století. Dobývány byly křemenné žíly s kasiteritem a apikální části cínonosných pňů. Hlavní ložiska, Huberův peň a Schnödův peň, byla v 16. století otevřena desítkami šachet a štol, část ložiska těžena též lomem. Exploatační práce dosáhly do hloubky 250 m. V 16. století byly na ložisku četné a rozsáhlé závaly, komplikující pozdější novodobou těžbu.

Po roce 1945 vyhloubeno 5 jam, odvrtány 2 velkoprůměrové vrty a 1 větrací komín. Sn, W ruda z okolních ložisek a Cu ruda z Tisové u Kraslic byla zpracovávána na úpravně v Krásně. Od roku 1945 do ukončení těžby v roce 1991 vytěženo 3 949 kt rudy o kovnatosti 0,237 % Sn a 0,053 % W. Celkový objem vydobytých prostor na Huberově pni včetně historických dobývek je odhadnut na 2 mil. m3. Dobývací prostor Krásno byl zrušen, stanoveno pouze chráněné ložiskové území Horní Slavkov z roku 1975. Evidovány jsou zde nebilanční zásoby Sn, W rud ve výši 13 665 kt.

Druh činnosti

  • Hlubinná a částečně lomová těžba cíno-wolframových rud v přípovrchové části ložiska, místy s obsahem arsenu (přes 1 %).
  • Převažující historická dobývací metoda – sázení ohněm; stěnový a jámový lom.
  • Ruda zpracovávána gravitační a flotačně – gravitační metodou.

Současný stav

Úvodní důlní díla zlikvidována nebo zajištěna ve smyslu platných báňských předpisů. Podzemí zatopeno. Na lokalitě jsou rozsáhlé pozůstatky po historické báňské činnosti (volné důlní prostory v podzemí, poklesy, propady – pinky).

Environmentální problém a jeho řešení

Poddolování

Poklesové kotliny, sesuvy a propady v důsledku značného rozsahu hornických prací v přípovrchové části ložisek (nejvýznamnější je propad nadloží Schnödova pně a sesuv horních partií lomu Huberova pně). Přesná lokalizace většiny středověkých důlních děl není známa a nelze prognózovat vznik propadu v konkrétním terénu. Řešením je  pravidelné sledování ovlivněného území a průběžná sanace vzniklých propadů.

Důlní vody

Důlní vody z rudného revíru dolu Huber a průsakové vody z odkaliště Stannum jsou zapouštěny do podzemí vrtem a odváděny do jámy Barbora, kde se míchají s vodami bývalého revíru uranových dolů. Tyto důlní vody jsou společně odváděny štolou Barbora a potrubím do čistírny důlních vod v Údolí u Lokte. Kaly z čistírny důlních vod jsou využívány jako sanační materiál pro rekultivaci propadliny Schnödova pně.