Důl Jeroným u Čisté

Tisk
Lokalita Důl Jeroným u Čisté na mapě

Lokalizace: Karlovarský kraj, okres Sokolov

Stručná historie

Endokontaktní cínem zrudněné zóny a křemenné žíly s kasiteritem byly předmětem dolování již na rozhraní 15. a 16. století. Největší rozmach těžby nastal v 16. století, sporadicky pak probíhala těžba ve století 17. a 18. Poslední exploatační práce malého rozsahu jsou z let 1940 až 1943.

Odhadem bylo na lokalitě vytěženo celkem 500 až 700 tun cínu. Obsah kovu v rudě se pohyboval pouze kolem 0,2 až 0,4 % Sn, avšak s velmi dobrou úpravenskou výtěžností. Dobývací prostor na ložisku Čistá – Jeroným nebyl úředně stanoven a leží v chráněném ložiskovém území Horní Slavkov, stanoveném v roce 1975. Zásoby Sn, W rud byly odepsány vynětím z evidence.

Druh činnosti

  • Hlubinná těžba cínu pomocí mělkých šachtic s následným vyplavováním kasiteritu z horniny v blízkém potoce
  • Na den byla ruda těžena také odvodňovací štolou.
  • Hlavní dobývací metoda – sázení ohněm, při které vznikaly poměrně velké důlní prostory – komory (šířiny).
  • Důlní díla zřejmě nepřekročila svislou hloubku 50 m.

Současný stav

Důl Jeroným v katastrálním území Čistá u Rovné je zapsán jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. Rozdělen je na oblast opuštěných a starých důlních děl, uměle oddělených dalším důlním komplexem neznámého rozsahu. Vstup do podzemí zabezpečují nové kamenné portály otvírkových děl s uzamykatelnou mříží a vletovými otvory pro netopýry a rekonstruovaná vstupní šachtice. Odtok důlních vod a průchozí větrání zajištěno novou štolou.

V roce 2009 bylo rozhodnuto o bezúplatném převodu kulturní památky na Karlovarský kraj jako součást budoucího česko-bavorského geoparku.

Environmentální problém a jeho řešení

Poddolování

Negativní projevy na povrch (poklesová kotlina, propady) vlivem dobývání bezprostředně pod povrchem, narušení mezikomorových pilířů recentní tektonikou, zvětráváním boků komor a opadávaní stropů v důlních dílech. Příkladem je narušená stabilita povrchu pod silnicí II/210, spojující obec Krásno a město Sokolov. Mimo zmapovanou část nelze vyloučit projevy dalších historických důlních děl neznámého rozsahu.

Důlní vody

Volný výtok důlních vod štolou do Chalupeckého potoka, pravobřežního přítoku Lobezského potoka

Odkaliště

Historická odkaliště malého rozsahu uzavřena, vegetační kryt přírodním náletem dřevin a travin; bez významného vlivu na morfologii krajiny a životní prostředí.

Odvaly

Historické hlušinové odvaly malého rozsahu; vegetační kryt přírodním náletem dřevin a travin, bez významného vlivu na životní prostředí.